Tak komu? (3. díl)

14.03.2013 20:57

Posadila jsem se na postel a rozhlédla jsem se po pokoji. Pohled mi spočinul na mojí skříňce s časopisy. Pokaždé, když jsem někde zahlédla časopis který obsahoval článek o klucích, koupila jsem si ho. Mám tam spoustu druhů časopisů, nejčastěji Bravo a Popcorn. Zvedla jsem se, otevřela skříňku a vytáhla jsem ten nejstarší. Byl dva roky starý, z doby kdy kluci začínali hrát. Tenkrát jsem ho koupila náhodou a když jsem si ten článek přečetla, zajímalo mě, kdo to vlastně je. Na youtube byla jen písnička What Makes You Beautiful, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Pouštěla jsem si jí denně a nikdy mě neomrzela. Od té doby si kupuju každičký časopis,  ve kterém se o nich něco píše. K loňským Vánocům jsem dostala Yearbook, kabelku s jejich fotkou, dvě trika, mikinu a CD Take Me Home. Fialová malba pokoje už kvůli plakátům není skoro vidět. ,,Jessico?!“ vytrhla mě mamka ze zamyšlení. ,,Volá Alex, co mu mám říct?“ zeptala se. Sakra, na domácí telefon jsem nemyslela. ,,Pošli ho do háje!“ odpověděla jsem. ,,Proč?“ přeptala se mamka. ,,To je moje věc!“ křikla jsem a zamkla dveře. Pak jsem otevřela ten časopis. Byl plný vzpomínek. Můj zasněný výraz, když jsem poprvé viděla jejich fotku, když jsem si přečetla ten článek... Zasněně jsem zavřela časopis a sedla si ke stolu. Zapnula jsem notebooka a koukla do mailu. Pět nových mailů! Nad tím jsem se rozesmála. Co se jim na mě líbí? To, jak jsem šílená? Můj crazy účes? Můj hlas? Můj smích? To nezjistím. Přečetla jsem si je a zjistila jsem, že se do mě opravdu zamilovali. To neni možný, dva roky jsem je milovala a teď se zamilujou oni do mě... Štípla jsem se do ruky. Ne, není to sen. Zatočila jsem se na židli a pustila si originál písničky About You Now. Miranda má mnohem hezčí hlas než já. Ale s tím mnoho lidí nesouhlasí. Hudba mi omámila mozek, až jsem zmovu usnula. Probudila mě mamka asi po půl hodině, že prý mám jít na večeři. Sešla jsem schody a posadila se ke stolu. Mamka přede mě položila talíř s chlebem a česnekovou pomazánkou. Tu nesnáším. Podívala jsem se na mamku. ,,Co je?“ zeptala se. ,,Ty víš moc dobře, že nesnáším česnekovou,“ řekla jsem. ,,Promiň, to je pro bráchu,“ omluvila se. Bráchovi vzala chleba se sýrem a dala ho mě. Když jsem ho snědla, vydala jsem se do pokoje. Měla jsem další dva maily. První byl od Louiho a druhý od Liama. Teda... Znovu jsem se zatočila na židli... A spadla jsem. ,,Do pytle,“ zavrčela jsem. Zvedla jsem se a šla si vyčistit zuby. ,,Ještě že je zítra sobota,“ zaslechla jsem zdola mamku. Když jsem si zuby vyčistila, konečně jsem si rozpustila ten trhlý účes, co jsem měla na hlavě. Vlasy mi splývaly až po pás, černé a rovné. Vrátila jsem se do pokoje, převlékla se do pyžama a šla spát. V hlavě jsem měla plno myšlenek, takže se mi těžko usínalo. Když jsem se asi v deset ráno probudila, z nějakého důvodu jsem měla zvlhlé oči. Vstala jsem a šla do koupeny. Učesala jsem si vlasy a opláchla si obličej. Vypravila jsem se dolů na snídani. ,,Dobré ráno,“ zívla jsem. Nic. V lednici jsem si vzala jogurt a sedla jsem si ke stolu. Když jsem dojedla, šla jsem si vyčistit zuby. Vrátila jsem se do pokoje a převlékla jsem se. Vzala jsem si volné triko s anglickou vlajkou a džíny. Pak jsem se vrátila do koupelny a udělala jsem si dva volné copy. Pak mě napadlo, jestli ještě platí ten dnešní sraz. Napsala jsem Niallovi. Po chvilce mi odpověděl, že ano. Pak jsem zapla youtube. Dancing Crazy mi začla automaticky hrát. Zasnila jsem se. Ze snění mě vytrhlo bráchovo bouchání na dveře. ,,Máš tu návštěvu!“ řval na mě. ,,Tak brzo?“ zeptala jsem se. ,,Ta tvoje kámoška Miranda nebo jak že se jmenuje. ,,Už jdu,“ houkla jsem. ,,Kolikrát ti mam říkat, že Miranda je ta co jí fandíme? Já jsem Amber,“ napomenula Amber bráchu. ,,Ahojky, jaktože jsi nebyla včera ve škole?“ zeptala jsem se. ,,Byla jsem tam, jenže tys mě neviděla,“ odpověděla mi. ,,Měla jsi plnou hlavu těch pěti...jak že se jmenujou?“ ušklíbla se. ,,One direction, kolikrát se mě ještě zeptáš?“ zavrčela jsem. ,,Klídek, já to myslela sarkasticky,“ zasmála se. ,,Moooc vtipný,“ řekla jsem, ale začala jsem se taky smát. ,,A co že jsi tak vyšnořená?“ zeptala se Amber. Mlčela jsem. ,,Máš rande s Alexem?“ zeptala se. Do očí mi vhrkly slzy. ,,Co je?“ zeptala se. ,,O Alexovi nechci ani slyšet,“ vzlykla jsem a prchla do pokoje. Praštila jsem sebou na postel. Polštář už jsem měla promáčený skrznaskrz. Ozval se zvonek. To už tu jsou kluci? Zvedla jsem se a a šla ke dveřím. V tu chvíli se otevřely. Stál v nich Alex. ,,Zmiz!“ zařvala jsem. ,,Nech mě, abych ti to vysvětlil,“ řekl. ,,Ne!“ zaječela jsem a práskla dveřmi. ,,Jessico prosím tě,“ fňukal. ,,Ne, vypadni!“ řvala jsem. V tu chvíli se rozezněl zvonek znovu. ,,No nazdar,“ zavrčela jsem. Tentokrát to opravdu byli kluci. ,,Co se to tu-“ začal Zayn, ale já ho překřičela. ,,Ty Alexi se teď hezky sebereš a vypadneš! Už sem nestrkej ten svůj hnusnej pokryteckej ksicht!“ řvala jsem. ,,Jessico klídek,“ uklidňoval mě Loui. ,,Jak mám být v klidu?“ zeptala jsem se. ,,Uděláme to jednoduše,“ vložil se do toho Niall. ,,Ty Alexi zmiz, když tě tu Jessica nechce. Jessico, ty se prosím tě uklidni,“ řekl. ,,Tak ty si je už zveš domů?“ zeptal se Alex se slzami v očích. Pak odešel. ,,Co se tu stalo? A proč brečíš?“ zeptal se Liam. ,,A-alex sem prostě p-přišel a chtěl se mnou m-mluvit o tom c-co provedl,“ zavzlykala jsem. Harry ke mě přistoupil a objal. Pak mě objali všichni, takže jsme stáli v jednom obřím objetí. Já jsem jen dál vzlykala. Když mě všichni pustili, šli jsme ke mě do pokoje. Měla jsem tam zrovna otevřený ten mail od Louiho. ,,Loui? Tys jí tohle poslal?“ zeptal se Liam s pošklebkem. Loui tam jen stál a mlčel. ,,Být tebou Liame, byl bych zticha, tys jí taky posílal dva maily,“ řekl Zayn. Liam zmlkl. ,,Vy jste super,“ řekla jsem a pokusila se usmát. ,,Nepustíme trochu hudby?“ zeptal se Harry. ,,Klidně,“ řekl jsem a chtěla jsem zapnout youtube. ,,Počkej, my jsme natočili to tvoje včerejší zpívání,“ zarazil mě Niall. ,,Fakt? Máte tu nahrávku s sebou?“ zeptala jsem se. Loui vytáhl z kapsy flash disk. Připojil ho k notebookovi a zapl moje About You Now. ,,Wow,“ řekla jsem. ,,To fakt vypadám tak trhle?“ zeptala jsem se směrem ke klukům. Rozesmáli se. Na chvilku jsem měla pocit, že je všechno zas normální. Než se na videu ukázal ten moment, kdy ke mě Alex přiběhl a objal mě. Rozbrečela jsem se znovu. ,,Ty si snad vybrečíš oči,“ řekl mi Zayn. ,,To ani jinak nejde,“ řekla jsem. ,,Takhle to dál nepůjde, jestli se rozbrečíš pokaždé když ho uvidíš,“ upozornil mě Liam. ,,Já vím, ale já si nemůžu pomoct,“ zavzlykala jsem. ,,Můžeme tu s tebou zůstat přes den?“ zeptal se Zayn. ..No jasně,“ odpověděla jsem.  ,,No jo, ale jak vyřešíme oběd? Sem se všichni nevejdeme,“ zapřemýšlela jsem. ,,Pojďte jíst! Všichni!“ křikla najednou mamka zdola. ,,To by mě teda zajímalo, jak to vyřešila,“ pomyslela jsem si. Sešli jsme schody a zjistili, že není ani prostřeno. ,,Divný...,“ řekla jsem. ,,Obědváme venku!“ ozvalo se ze zahrady. Vyšli jsme ven, ale nikdo tam nebyl. Obešli jsme dům, kde jsme viděli deku rozprostřenou na zemi, devět talířů a několik krabic s pizzou. Posadili jsme se a dali se do jídla. Při jídle jsme si samozřejmě povídali a smáli se. Pak jsem najednou měla pocit, že mě někdo pozoruje. Otočila jsem se. Nikde nikdo. Když jsme dojedli a chtěli se vrátit domů, na dveřích jsem měla vzkaz. Od toho pitomce. ,,Prosím, zavolej mi,“ přečetla jsem nahlas. ,,Já být tebou, dal bych mu možnost to vysvě-jau!“ řekl Louis, ale Harry mu dupl na nohu. Jen jsem se zasmála a vyndala z kapsy telefon. Vytočila jsem Alexovo číslo a hned se ozvalo: ,,tak ty jsi dostala můj vzkaz?“ ,,Jo. Ale vezmi to stručně,“ zavrčela jsem do telefonu. Začal mi rozvlekle vyprávět, proč to udělal. ,,Řekla jsem stručně!“ řekla jsem mu. ,,Ale-“ řekl. ,,Čau,“ řekla jsem a vypnula jsem to.

 

Komentáře